Jak probíhá focení svatebního dne?
A co potřebuje svatební fotograf?
Článek trochu o blbosti - jasně že fotograf fotí na svatbě všechno! Jen občas ten foťák upustí, třeba aby se líp krájela svíčková, žejo...I přesto jsou na svatbách určité vzorce, co se fotit - v uvozovkách - musí. Každá svatba je sice jiná, ale tenhle článek je pro představu, jak to teda s fotografem chodí a na jaké focení se máte připravit a třeba i jak fotografovi vypomoct. Teda mluvím o sobě a svých postupech, abych se nejmenovala do role mluvčího fotografického řemesla :).
- Ráno: svatební přípravy
V tomhle se nejspíš liším od spousty fotografů nejvíce. Nejsem ten typ, který by potřeboval mít zachycenou každou vrstvu řasenky, každý zapnutý knoflíček a strávil půl hodiny aranžováním bot, motýlků a psaníček. Jo, když se to umí a lidem se to líbí, nic proti tomu, ve svatebním albu to bude vypadat hezky!
Já ale spíš ráno běhám okolo, fotím první štamprle a radostná uvítání (ano, hlavně v mém rodném Zlínském kraji bývají rána veselá!) často s chystáním nevěsty i vypomůžu a nakonec jsem vždy nachystaná na focení finálních příprav, až už je nevěsta nalíčená a chystá se do šatů, všichni nejbližší jsou okolo a já jsem v pozoru, kdy komu ukane první slza.
Co potřebuju: světlo. Nejčastější problém je, že se přípravy konají v pokojíčcích s jedním malým okýnkem, kam svítí sluníčko jen odpoledne. Pokud to jde, udělejte si základnu v co nejsvětlejší místnosti. Fotkám to opravdu moc pomůže. Další tip je, odklidit všechen nepořádek o místnost vedle - je naprosto jasné, že bude všude hromada věcí, jen je zkuste nechat jednoduše za dveřmi.
- Od/poledne: obřad
Tady se opravdu uzávěrka foťáku nezastaví. Na obřadu si mě zkuste nevšímat, užíjte si to na maximum, poslouchejte, co vám oddávající říká. Fotí se samozřejmě i následné gratulace - snažím se si hlídat, abych stihla všechny nejbližší (na to mám ráno a přípravy, abych se zorientovala), ale nebojte, polovinu z odevzdaných fotek jen z podávání rukou mít nebudete.
Co potřebuju: Aby vaši hosté věděli, že nemusí vytahovat mobily, foťáky ani gopročka :). Nejsem pro zákazy, k době to patří, ale občas se stane, že se za oddávajícího sotva vlezu (nebo vlezeme, občas jsou tam i kameramani) a strýček s foťákem už tam doopravdy zavazí. Stejně tak mám fotku při výstupu z kostela, kde v uličce před knězem trčí GoPro na selfie tyči. To nechceš.
- Celoskupinová fotka a focení po skupinkách
Must have - a nebo taky ne :). Skupinovka se většinou dělá po obřadu, než se všichni rozprchnou, takže je tu nutné plánovat dopředu, kde se tolik lidí vedle sebe vleze (můžou pomoct schody nebo mírný kopeček). Proti focení skupinek nemám absolutně nic, ačkoliv nejsem vyznavač “nucené kreativity” a vymýšlení rádoby vtipných póz není moje parketa. Nicméně nikdo nechce trávit hodinu na sluníčku přemýšlením, kdo s ním už fotku má a kdo ne, jak to urychlit?
Co potřebuju: Mějte seznam! Samozřejmě záleží na počtu hostů, ale pokud jich máte třeba nad padesát, není na škodu si předem promyslet, jak skupinky co nejlépe poskládat. Já (nebo svědek) pak už může jen vyvolávat jména, všechno se urychlí a nikdo nebude chybět. První na řadu by například měli jít prarodiče nebo děti, aby nemuseli dlouho vyčkávat. Dejte taky hostům vědět, kdy mají být na focení ready - třeba zmínkou ve svatebním programu nebo během "organizačního" proslovu u obědu.
- Zahájení oslavy, jídlo!
Tady není co řešit, proslovy nafotím, u případné společné polévky udělám pár snímků a nechám vás chvíli být - mám za to, že fotit lidi u jídla není slušné (a taky se mi nechce mazat 99% fotek, protože s otevřenou pusou ještě nikdo nikdy nevypadal dobře :). Jo a mám jeden nešvar - pravidelně zapomínám vyfotit svatební oběd, tímto se kaju, svatební fotograf by měl být v těchto pokušeních disciplinovaný. Jenže ono mi to nějak zmizí z talíře samo…
- Průběh oslavy, hry, svatební dort, pohodinda
Běhám okolo, vyčkávám na akci, fotím, bavím se (s ostatními) a užívám jedinečné atmosféry. Většinou se někdy odpoledne taky krájí dort a může to být sranda, zvlášť když jsou okolo děti!
Co potřebuju: Mít přehled z místa, kde jsem byla usazena. Naprosto chápu, že nebudu sedět mezi kamarády nebo rodinou, ale potřebuji být v centru dění, ne vedle u baru (teda, ten může být později taky centrem dění :)). Dort si nechte ideálně přinést na místo, kde na vás všichni uvidí, nekrájejte ho v rožku u rautu - všichni vás budou sledovat a chtít si vás vyfotit, to vám garantuju.
- Párové focení
Konečně hřeb večera pro fotografa! Párové focení má asi milion variant, důležité je ale jen jedno. Neberte párové focení jako část svatebního programu, ale jako krátkou pauzu, kde konečně budete jen spolu.
Výběr místa focení by měl vždy zohledňovat místo konání svatby. Nedává mi smysl jezdit z centra Brna do vesnické přírody a naopak. U focení novomanželů radím vyhradit si maximálně hodinu - vždyť vy se máte na svatbě hlavně bavit, ne fotit 🙃! Úplná ideálka je, když se svatba koná na hezkém místě a jedeme se jen projít. Takhle geniálně to jde vyřešit třeba ve Dvoře Honětice nebo Ekosádkách Kunovice. Pokud ale z nějakého důvodu máte svatbu někde, kde to pro vás není zrovna srdeční záležitost (třeba proto, že jste horalové tělem i duší, ale celou rodinu máte v centru Prahy), budu naprosto nadšená, když se domluvíme na párovém svatebním focení mimo den svatby. Potřebujete jen ještě jednou nahodit šaty a oblek (a třeba pohorky) a můžeme vyrazit kamkoliv s neomezeným časovým rozpočtem.
U párového focení mi jde hlavně o přirozenost a autentičnost, nebudu vás nutit do póz, které vám nejsou blízká ani příjemná, budu vás jen vést a dávat vám návrhy "co dělat". Zásada číslo jedna je neřešit mě jako fotografa, nehledat objektiv a soustředit se na jen svou polovičku.
Co potřebuju: Abychom místo focení probrali předem, abyste se zbytečně nestresovali (šmankote, vždyť jde jen o to, abyste měli vzpomínku a měli co ukazovat dětem a vnoučatům - vždyť já ty nepovedené fotky smažu a kdyžtak vás krapet vyretušuju 😀!) a abychom se domluvili na čase focení. Geniální mi příjde čas okolo večeře/rautu - nikdo si nevšimne, že na hodinku zmizíte, když budou mít před sebou výborné jídlo, to vám zaručuju. Zároveň je už ideální, měkké podvečerní světlo (samozřejmě záleží na období, ideální světlo bude v červnu kolem osmé a v říjnu už třeba v čtyři), které si svatební fotograf skromně žádá. Focení vždy vyžaduje trochu flexibility vzhledem k počasí, ale deště se nebojte, dá se zvládnout vše a zrcadlovka toho vydrží hodně.
- Párty!
Večer už nikdo moc fotografa neřeší, nikdo nepózuje ani se nepřirozeně neculí, jen se přiblížím na pár metrů. A tak to má být! Řešit osvětlení sálu většinou není ve vaší moci, ale jedna oblíbená akce se ještě naplánovat dá. Prskavky. Tanec mezi prskavkami má rozhodně svou atmosféru, ale aby z toho vyšly hezké fotky, je nutné několik kroků dodržet.
Co potřebuju: Na prskavky nepotřebujete absolutní tmu, neprospěje to fotkám, ani schopnosti prskavkové slavnosti zorganizovat - jednoduše řečeno, o půlnoci už často hosté nejsou ve formě, která by jim dovolila synchronizovaně zapálil třeba 30-40 prskavek najednou.
A nakonec, potřebuju, abyste celičký svatební den na plno užili! Fotky odrazují realitu, takže si to zařiďte podle svého, mějte se rádi a všechno bude cajk.